Hudba jako taková je společným dědictvím prakticky v každé komunitě po celém světě. Řemeslo múz provází člověka evolučním sprintem už tisíce let. Od dob prvních forem etnických bubnů přes okázalé symfonie až po současné syntetické zvuky moderních hudebních těles vzbuzuje hudba…
Klasické neboli španělské kytary jsou stvořené pro hru prsty a pro klasickou, vážnou hudbu. Tyto nástroje bývají doporučovány začátečníkům, protože jejich nylonové struny neřežou hráče do prstů tak jako kovové.
Často jsou také vyžadovány učiteli základních škol umění. Od westernových se na první pohled liší tvarem těla, menzurou, tedy délkou strun od sedlového k nultému pražci, šířkou hmatníku, ale také strunami, které na „španělku“ patří výhradně nylonové.
Westernové kytary se od klasických liší nejen technikou hry, ale také stavbou. Mají typicky objemnější tvar těla, užší krk a delší menzuru – tou se rozumí délka struny od sedlového k nultému pražci. Vyznačují se výraznějším zvukem, který je dán nejen objemem korpusu, ale také kovovými strunami a v neposlední řadě materiálem a žebrováním těla. Pro svou schopnost zvukově se prosadit mezi jinými nástroji nebo v hlučnějším prostředí jsou westernové kytary oblíbené mezi populárními muzikanty a písničkáři.
Klávesové nástroje jsou na světě v různých svých podobách už několik století. Za dlouhou dobu své existence prošly poměrně rozsáhlou evolucí, aby se v hudebních vodách etablovaly jako instrumenty univerzální a přizpůsobivé a nachází uplatnění napříč všemi hudebními žánry. První kroky začínajících muzikantů vyšlapují často právě za doprovodu klavíru. Nejčastější volbou jsou digitální piana, stage piana a keyboardy.
Bicí jsou nejstarší hudební nástroje vůbec a v hudebních tělesech hrají zásadní roli. Určují tempo a rytmus a tím z velké části formují také žánr, kterým se kapela prezentuje. Zájemce o hru na bicí často odradí mylná představa o vysoké pořizovací ceně nástroje, ta je ale srovnatelná s částkou, kterou vynaložíte za kytaru nebo klávesy bez ohledu na to, rozhodnete-li se pro bicí klasické či elektronické.
První hudební kroky vyšlapují často za doprovodu zobcové flétny. Jeden z nejstarších nástrojů hudební historie vůbec je oblíbený kvůli nízké pořizovací ceně, praktickým rozměrům a snadnému zvládnutí základů hry. Hra na flétnu má u dětí pozitivní vliv na motoriku rukou, kapacitu plic a posiluje bránicové svalstvo.
Hudba k nám lidem patří už věky, a aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňuje nás od útlého věku, dokonce už jako nenarozený plod. To potvrdil vědecký experiment, během kterého pouštěli vědci ženám v posledních týdnech těhotenství klasickou hudbu. Jejich děti pak ve věku šesti měsíců byly napřed v motorických dovednostech a jejich intelektuální vývoj byl dokonalejší v porovnání s vrstevníky, kteří hudbu v matčině břiše „neposlouchali“.
Výsledkem experimentu je tedy vědecky podložené tvrzení, že poslech hudby je klíčem k rozvoji myšlení, ovlivňuje fyzický, emoční a intelektuální vývoj dětí, který začíná už v děloze. V dalších fázích vývoje, zvlášť během školních let, bývají děti často vystavené neúměrné soutěživosti, což se může projevovat úzkostmi a strachem z neúspěchu.
Praxe opakovaně potvrzuje, že pokud jsou v přiměřené míře hudebně aktivní, lépe pak vzájemně spolupracují, vyrovnávají se s náročnými situacemi, dokážou se z věcí radovat, logicky uvažují, vytvářejí si pomůcky v učení, například zpěvem při výuce cizích jazyků. Tyto zkušenosti pak mohou využít nejen ve školním věku, ale i během celého života.
Mezi čtvrtým a šestým rokem roste schopnost dětí výškově rozlišovat tóny a hudební útvary, což jim umožňuje rozvíjet činnosti jako soustředěný poslech hudby, zpěv a vytváření melodií. Děti se dovedou už podle hudby pohybovat, vnímají rytmus, dynamiku a odlišné tempo. Právě tento věk je pro zahájení hry na hudební nástroj ideální.
Hudba má pozitivní vliv na rozvoj jazykových schopností dětí a podílí se na vývoji mluvení a výslovnosti. Pomáhá jim vnímat a ovládat mateřský jazyk, ale také se učit jazyky cizí. Také proto jazykové učebnice obsahují písničky a obecně se při výuce jazyků doporučuje poslech písní oblíbených zpěváků a kapel.
Je prokázáno, že hudba hraje důležitou roli v učebním procesu obecně. Pomáhá dětem věci si lépe pamatovat, učit se nová slova a pocity. Už tříměsíční kojenec je schopen využít hudbu k zapamatování věcí, které se naučil. Na tomto principu jsou založené dětské reklamy obvykle doprovázené písněmi o daných výrobcích. Děti, které navštěvují hudební a pěvecké kroužky jsou ve srovnání s ostatními vrstevníky více kreativní, ve škole mívají lepší výsledky v předmětech, které tvořivost vyžadují a častěji samy přicházejí s novými nápady.
Hudba prospívá také rozvoji prostorového myšlení. Schopnost předvídat vztahy kolem sebe a porozumět vizuálnímu světu mají prokazatelně větší děti hudebně aktivní. V kalifornské školce nechali vědci skládat puzzle děti z kroužku klavíru a děti z kroužku práce s počítačem, přičemž první skupina byla o 34 % úspěšnější než druhá. Jev nazývaný také jako Mozartův efekt počítá s teorií, že určitá hudba může v mozkové kůře vyvolávat vzorce reakcí využívané při časově-prostorových úkolech.
Ve výčtech vědecky ověřených pozitivních vlivů hudby na vývoj dětí a jejich vnímání by se dalo pokračovat dále, my ale věříme, že jsme vám poskytli dostatečný vzorek toho, jak mohou hudební aktivity dětem být prospěšné. S hudebním rozvojem dětí můžete začít kdykoliv. Nenahraditelnou startovní čárou je rodinné prostředí, kde se navíc zpěvem jednoduchých písní nebo říkadly u běžných prací vzájemně utváří pouto mezi rodiči a dětmi.
Zdroje: psychologytoday.com, tinylove.com, yamahaskola.cz, lecive-nastroje.cz
